Campanarius

Osobní statečnost – aby nebyla zapomenuta!

Kdo viděl film Vykoupení z věznice Shawshank, možná si vzpomene na scény, kdy Ellis „Red“ Redding (postavu ztvárnil Morgan Freeman), coby odsouzený vězeň vždy po několika letech žádá o podmínečné propuštění z vězení. Snaží se přesvědčit komisi, že je polepšený, převychovaný a jiný. A pokaždé je jeho žádost zamítnuta. A když u projednávání té poslední prohlásí, že mu je to jedno, kupodivu je podmínečně propuštěn. Vzpomněl jsem si na tuto scénku, když jsem v archivu našel žádost krajské prokurátorky o vyjádření církevního tajemníka ohledně podmínečného propuštění Mons. Františka Baťka.

 

 

 

 

 


Ale po pořádku. Bude ale dobré vysvětlit několik základních pojmů a představit alespoň v krátkosti osobu Františka Baťka.

František Baťka se narodil 2. prosince 1922 v Kostici u Břeclavi. Po studiu na Klasickém gymnáziu na Velehradě a teologických a filozofických studiích v Brně byl v roce 1947 vysvěcen na kněze. Poté se stal kaplanem v Měříně, od roku 1949 byl ustanoven administrátorem v Měříně. V tomto roce byl zatčen a 1.8.1950 i odsouzen podle § 37 článku 231/48. Ve vězení byl do roku 1954. Po propuštění působil v Brně, Mikulčicíc, Slavonicích, Kunštátu a dalších farnostech brněnské diecéze. Čestný občan brněnské městské části Židenic a Kaplan Jeho Svatosti Mons. František Baťka zemřel 17. června 2008.

Pojďme se teď zaměřit na paragraf, na základě kterého byl odsouzen. Paragraf 37 řešící sabotáž zněl: “Kdo neplní nebo poruší povinnost vyplývající z jeho veřejné funkce, úřadu, služby, povolání nebo zaměstnání v úmyslu ohrozit tím důležitý zájem republiky, bude potrestán, nejde-li o čin přísněji trestný, pro zločin těžkým žalářem od pěti do deseti let.“ Musel to být opravdu „velmi důležitý zájem“, který tenkrát mladý kněz ohrozil, aby byl odsouzen k šestiletému trestu do těžkého žaláře. (Myslím teď na některé současné státní zaměstnance, na které by se dal paragraf použít (…) nebo snad na všechny občany?) Po odpykání poloviny trestu měl odsouzený dle § 33 trestního zákona možnost podmíněného propuštění, které bylo nabídnuto knězi odpykávajícího si svůj trest ve věznici v Mladé Boleslavi. Nebylo by to ale zadarmo. František Baťka se měl zříci uznání církevní hierarchie a ideologie.( Církevní hierarchie je struktura církve, kde na samém vrcholu „sedí“ Ježíš, pak papež, biskupové, kněží, jáhni a nakonec laici. Platí pro katolickou církev.)František, velmi dobře pracující a ukázněný toto - vůbec ne samozřejmě - odmítl s tím, že: „je mu jedno, zda bude podmínečně propuštěn“. Aspoň tak to napsali k vyjádření z ÚNZ  – nápravného zařízení v Mladé Boleslavi, kde byli po roce 1953 soustřeďováni věznění kněží s kratšími tresty – krajské prokurátorce Dr. Procházkové, s tím, že nedoporučují jeho podmínečné propuštění.

Paní prokurátorka v reakci na žádost o podmínečné propuštění napsala 5. 1. 1954 žádost o sdělení stanoviska církevního tajemníka  Okresního národního výboru  (OCT) ve Žďáru nad Sázavou. Tento úředník měl na starosti prakticky vše, co se týkalo církví, bez jeho vědomí nemohl vzniknout ani pěvecký sbor, který by zazpíval v kostele. Jeho odpověď byla docela nečekaná, v reakci na žádost paní prokurátorky píše už 12. ledna toto:  "Zastáncem církevní hierarchie a ideologie jest ještě mnoho kněží, když né zjevně tedy skrytě a proto nemůže být toto důvodem k tomu aby dotyčný nebyl podmínečně propuštěn. Po dohodě s krajským círk. taj. doporučují aby byl Frant. Baťka z trestu odnětí svobody podmíněně propuštěn." (citace včetně gramatických chyb).

František Baťka byl nakonec opravdu podmínečně propuštěn. Písemný doklad o jeho pevném postoji a gestu leží v Okresním archivu ve Žďáru nad Sázavou. Jsem rád, že mohu tento příběh vytáhnout na světlo v době, kdy se čím dále víc lidí vrací s nostalgií k „retru“, vztyčují pomníky zločincům a hrdinstvím je třeba selfíčko ze ZOO.

 

 

 

 

 

0 komentářů

Zanechte komentář