Campanarius

השואה

Nezvyklý název kategorie článků - Záhuba, a divným písmem nadepsaný název příspěvku, jež se čte Ha Šoa má jeden a ten samý výraz. Slovem Šoa se hebrejsky označuje tragedie holocaustu. Výraz by se dal přeložit i jako zmar, nebo zničení. Shodou okolností, řízením osudu, prozřetelnosti, nebo snad Božím řízením se mě tato přes 70 let stará tragedie osobně dotkla. Tento příspěvek není vůbec vědecký, ani racionální, ale čistě osobní. Dovolím si zde zveřejnit text dopisu, který jsem napsal zavražděnému člověku a který má možná jako jeden z mála z té doby hrob. Dopis jsem zanechal za branou židovského hřbitova v haličském Rejnovci (Rejowiec).

Bože, vtrhly pronárody do dědictví tvého, tvůj svatý chrám poskvrnily, Jeruzalém obrátily v hromady sutin! Mrtvoly tvých služebníků daly za potravu nebeskému ptactvu, těla tobě věrných zemské zvěři. (Ž 79, 1n)
 
Vážený pane Arnošte Mandlere!                            8.7.2015
Píši Vám dnes tento dosti osobní dopis, proto mi dovolte Vás oslovovat jménem, Arnošte. Jmenuji se Martin a jsem Zdeňkův vnuk. Vás znám z vyprávění. Když jste byli s mým dědečkem úplně malí, vozily vás chůvy ve Strážnici v jednom kočárku, to aby si mohla občas jedna na chvíli odejít, možná za svým milým. Byli jste od malička kamarádi. Taky vím, že jste občas se Zdeňkem zašel na mši do kostela, on pak na oplátku do synagogy. Tenkrát to asi vyžadovalo kus troufalosti, nemýlím-li se.
Naposledy jsi psal dědečkovi dopis den před Štědrým dnem v roce 1940. Tvůj kamarád Zdeněk Ti už na něj ale neodpověděl, a ani za Tebou nepřijel. Prosím, nehněvej se proto na něj. Měl moc velký strach. Ne o sebe, ale o moji maminku, vždyť měla teprve půl roku. Ale až do konce svého života na Tebe myslel a moc se Tvým osudem trápil. Myslím, že nevěděl, kde a jak jsi skončil. Vím jen to, že když mnoho let po válce umřel, našla babička pod jeho polštářem pečlivě složený Tvůj poslední dopis. Tolik ho trápilo, že se neozval.
Co se stalo, nedá se vrátit zpět, ale Arnošte, víš, já věřím, že žádný nevinný člověk neumře zbytečně, jen se to možná v tu chvíli nedá pochopit. Ani Tvá smrt nebyla zbytečná, proto Ti teď tady osobně předávám dopis a zapaluji svíčku. Proto konám na usmíření pouť i se svou manželkou a nejmladším synkem. A ten kamínek, ten je přímo ze Svaté země. A Tvé jméno je zapsáno na zdi a skrze trápení svědomí mého dědečka i v mém srdci. Vidíš, všechno má svůj smysl. Žiješ dál.
S úctou Martin

Arnošt Mandler
Narozen 09. 07. 1904
poslední bydliště před deportací: Brno
adresa/místo registrace v Protektorátu: Brno
transport Ai, č. 334 (Brno -> Terezín)
transport Ap, č. 817 (Terezín -> Rejowiec)
Zahynul
 
(…) dám ve svém domě a na svých hradbách památník a jméno, lepší než synů a dcer. Dám jim jméno věčné, jež nebude vymýceno.(Iz 56, 5)




0 komentářů

Zanechte komentář