Campanarius

Křížová výprava – na co se zapomíná

V různých článcích a zejména internetových diskuzích se často rozebírá, kolik obětí má na svědomí náboženství – a zejména to křesťanské. Často se zmiňují křížové výpravy. V povědomí mnoha Evropanů jde o zúžený pohled, kdy zfanatizovaní náboženští fanatici vyrazili vraždit a rabovat mírumilovné muslimské obyvatelstvo do krajů, kde Evropané neměli co pohledávat. Za křižáky se stydí a mají potřebu se omlouvat. Většinu informací tito lidé mají snad z filmů, snad ze školních osnov.


Kdo si začal

Do roku 700 byla Egypt, severní Afrika, Sýrie a Palestina převážně křesťanská. Tato území nebyla křesťany dobyta, ale získána. Dobyta byla až ve svaté válce muslimy, a to už sedmdesát let po smrti Mohameda (+632). Vlna islámu se v roce 711 přes Gibraltar dostala i do Evropy a za jeden rok si podrobila území dnešního Španělska a Portugalska. Na území Francie byl islám zastaven až v roce 732 Karlem Martelem. Z Iberského poloostrova byli muslimové vyhnáni až na konci 5. století. Islám se ale k Evropě blížil i z východu. Předchůdci dnešních Turků – Seldžukové, dobyli město Niceu a ohrožovali Konstantinopol, dnešní Istanbul, který byl hlavním městem křesťanské byzantské říše. Pokud by toto město padlo, hrozilo by Evropě bezprostřední nebezpečí vpádu muslimských vojsk. V tuto chvíli požádal byzantský císař Alexios I. tehdejšího papeže Urbana II. o pomoc. Psal se rok 1095. Hlavním cílem bylo tedy zastavit muslimskou invazi, poté osvobodit Jeruzalém, který byl dobyt v roce 979 kalify z fátimovské dynastie. Do té doby fungující spolužití křesťanů, muslimů a židů bylo narušeno. Bylo vypálen nejsvatější chrám křesťanů, chrám Božího hrobu. Tento chrám byl pak v roce 1009 téměř srovnán se zemí. Během deseti let bylo vypleněno na 30 000 kostelů, křesťané byli nuceni k přestupu na islám, nesměli zastávat veřejné funkce. Z Jeruzaléma bylo v roce 1056 vypovězeno 300 poutníků, další byli zastrašováni, ponižováni a mrzačeni.

Výprava, nazývaná křížová tedy byla odpovědí na porušování dohod muslimy, jejich ničení svatých míst. Nešlo o kolonializmus, ani imperializmus, ani o obracení muslimů na křesťanskou víru, ale o přežití křesťanů na východě.

Samotné události spojená s tažením křižáků, chátry i rytířů zde nebudu popisovat, základní informace lze nalézt na mnoha stránkách, včetně wikipedie.

Důsledky výprav pro Evropu

Výprava byla strašná, děly se na ní kruté a otřesné události. Jak během tažení chudiny Evropou, tak při dobývání měst a území. Jako v každé válce se páchaly krutosti na všech válčících stranách. Výprava však svůj cíl dosáhla a její výsledky nakonec byly pro Evropu příznivé a posunul ji o mnoho let dopředu, díky dlouholetému styku s Východem, který byl do té doby téměř neznámý. Mohla tak vzniknout rozmanitost evropské kultury a vědy. Odchod prvorozených synů šlechticů do Svaté země umožnilo dostat se do popředím jiným šlechtickým synům, kteří by jinak neměli šanci. Kdyby Konstantinopol padla již v roce 1100, obrovská síla tureckého vojska by se přivalila do Evropy o 400 let dříve. Křižákům bychom měli být podobně vděční jako Řekům, kteří kdysi odrazili nápor Peršanů.

V článku  byly použity informace z publikace Dějin, jak je možná neznáte.

0 komentářů

Zanechte komentář